Jak zde již bylo napsáno, tak na 1.turnaji celostátní ligy juniorů r. 2019 v dubnu tohoto roku, tým Tempa, za který hráli jenom kadeti a 1 junior, získal 2.místo. Na 2.turnaji juniorů, který se hrál v Pardubicích tento víkend 11. a 12.5.2019 , jsme skončili až na 4.místě. V sobotu jsme prohráli všechna 3 utkání, a to s Pardubicemi 6:10, s Kunovicemi 10:17 a s Břeclaví 1:14. Paradoxně se nabízí kacířská kadetská otázka, zda to nebylo tím, že tentokrát v mužstvu bylo hodně juniorů/6/? Na jedné prohře se podepsal i náš kouč, když zapomněl na starou zásadu Vlastimila Brycha: „V poslední směně vyměň stávajícího nadhazovače, byť by do té doby neměl soupeř proti němu jediný hit!“

V neděli jsme si napravili svůj vlastní dojem z naší hry, když jsme porazili Kotlářku rozdílem 20:5/ viz foto 1./.

Jinak to vypadá, že studnice nových úžasných fines ve hře našich nadějí je bezedná. S revoluční změnou s jakou přišel v r.1968 na Olympiádě Dick Fosbury ve skoku vysokém výskokem zády napřed nebo v ledním hokeji svým stylem náš brankář Dominik Hašek, lze srovnat nový způsob slajdu našeho běžce na 3.metu, a to nikoli po nohou nebo po hlavě a po břiše, ale naopak sklouznutím a rybičkou na metu po zádech! /viz foto 2./. Tento způsob má nespornou výhodu v tom, že slajdující běžec může sledovat hru nad sebou a vyhnout se pokusu polařů o jeho tečování. Vzhledem k tomu, že takovýchto novátorských zákroků je v každém našem zápase mnoho a vzhledem k tomu, že fotka není zaostřená, nelze již nyní nad vší pochybnost určit konkrétního vynálezce tohoto slajdu po zádech.

A ta sázka? Náš kadet Václav Frýba se zúčastnil před několika dny jako divák finálového utkání Mistrovství ČR Veteránů mezi Tempo C – Čerčany a družstvem A Clubu. Byl tak svědkem homerunu , který odpálil proti nadhazovači Radkovi Janouškovi hráč Čerčan  Láďa Mlaďoš Kubeš. Jmenovaný pálkař měl na sobě vypůjčený dres Dandyho s číslem 89. Vašek se holedbal, že v takovém dresu by dal homerun každý. A tak vznikla sázka o velkou lahev kofoly. Váša hrál celý turnaj juniorů v Pardubicích v tomto dresu č.89 a sázku vyhrál homerunem proti silnému nadhazovači ze Snails Kunovice./viz foto 3. a 4./ Po skončení turnaje se mezi juniory strhla rvačka o zapůjčení tohoto dresu na další zápasy. Nakonec se musel vyhotovit pořadník.

Na nesčetné dotazy, zda je pravda, že tento dres měli i někteří hráči z A týmu mužů Tempa na sobě pod svým dresem v zápasech play off loňské extraligy a při získání titulu mistra ČR pro rok 2018, mohu odpovědět pouze – no comment.

Jsem totiž vázán slibem mlčenlivosti.

Dandy sen

PARADOX  KADETŮ  A  ZROZENÍ  SOFTBALOVÉHO  BÁSNÍKA

Kadeti Tempa minulou neděli v Chomutově na turnaji kadetů/ hráčů do 16 let/ skončili na třetím místě. Tento víkend prakticky stejná sestava kadetů Tempa s jedním juniorem, Kubou Síbrtem na šortu, skončila v turnaji juniorů/ hráčů do 20 let/ hraném na Tempu na druhém, stříbrném místě. Zákonitě lze tedy dovodit, že kdyby turnaj mužů Velikonoční pomlázka se správně hrál až nadcházející neděli o Velikonocích, museli by kadeti Tempa tento turnaj mužů  vyhrát. Symbolicky bychom do sestavy vzali jednoho hráče z chlapů. Zřejmě PB,  specialistu na odpal až v 11.směně utkání. Kdo ví, kdy se taková dovednost hráče může kadetům hodit!

Výsledky kadetů-juniorů Tempa na prvním turnaji 2.ligy juniorů na Tempu : Kotlářka 11 ku 8, Sever Brno 16 ku 2, SNAILS Kunovice 12 ku 7 a jediná prohra ve finále s JOUDRS 2 ku 10.

Paradox je podle slovníku cizích slov: „ Tvrzení, které spojuje odporující se výroky v překvapující, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá!!!“

V historii sportu existuje několik výjimečných výkonů, které bývají oprávněně srovnávány s výtvory v oblasti poezie. Například celý svět nazývá básní provedení penalty ve fotbalu na ME naším Antonínem Panenkou, tzv. Vršovický dloubák, lehký oblouček snášející se pomalu doprostřed branky, zatímco se brankář vrhá skokem k jedné z tyčí. Patří sem některé blafáky v NHL, provedené hokejkou mezi nohama.

Ke zrození obdobného básníka došlo v neděli 14.4.2019 i v softbalu. Byli jsme v poli proti silným Kunovicím. První meta byla obsazená soupeřem. Následující prudký odpal nešťastně tečoval nadhazovač za sebe. Náš polař na spojce zaběhl. Sebral míč a zády ke druhé metě, aniž by otočil hlavu,dozadu  naslepo prohodil míč mezi svýma nohama. Na vzdálenost několika metrů to byl tak prudký a přesný příhoz, že na druhé metě byl běžec z první mety nucený aut! Podle mne byl tento žonglérský kausek bodem zlomu a proto jsme překvapivě toto semifinále vyhráli.  

Milá čtenářko a milý čtenáři! Pokud byste tedy viděli hráče Tempa, jak se rozhazují zády k sobě a přihrávají si míč spodním hodem mezi nohama, pak vězte , že nejde o žádnou známku bláznovství. Ale naopak o známku technické vyspělosti a softbalové poezie!

Dandy sen