A+ A A-

Rozhovor s Pavlem Štočkem

  • Kategorie: Novinky
  • 0

 

Před mikrofonem našeho reportéra Čeňka Šviháka stál tentokrát veterán Pavel Štoček, opora vnitřního pole a zkušený pálkař, který se softballem začínal počátkem 90. let.

 

Pavle, sezóna 2017 je za dveřmi, jak moc se dokážete těšit na nové kolo softballového cirkusu?

Nová sezona vždy přináší očekávání, zda se dřina v zimním období zúročí i na hřišti. Rozhodně se hooodně těším, až se softballový cirkus rozjede. Dokonce tak moc, že si jedu zpestřit začátek na turnaj do Izraele :)

 

Kolikátá sezóna Vás čeká?

Jako první sezonu pro sebe počítám rok 1996, to už jsem jezdil pravidelně na zápasy, 1-2 roky předtím to bylo jen přičichnutí k atmosféře A teamu. Takže 21 sezona s A teamem. Jinak hraju od sedmé třídy.

 

Kdo Vás k softballu přivedl, byla to náhoda, nebo jste po softu toužil od mala?

Softball jsem poznal díky táboru od mamky práce, bylo to od Dopr. podniku Metro, jezdilo se na louku u Kunžaku. Tam mě to zaujalo natolik, že jsem uvažoval že začnu hrát. Ve škole mi spolužák z vedlejší třídy Matěj Bíža řekl, že hraje za Tempo a tím pádem to byla snadná cesta jak a kde začít.

 

Jak vzpomínáte dávné doby na starém Tempu.

Staré Tempo je pro mě dost silná vzpomínka na pana Brycha. Pamatuji si, kdykoli jsem přišel na trénik, mučil tam gymnazisty vytrvalostním během a hrozně na ně řval, že musí ještě přidat nebo nesplní limity jím určené. Ze začátku to byl jen dril a moc zábavy to nebylo, pak ale člověk pronikl do kouzla této hry a už  nešlo přestat. Po tréniku si koupit v clubhousu limonádu nasát tu vůni dřevěné "boudy" se starými fotkami, nepospíchat domů... to byly časy

 

Měl jste možnost 10 let nastupovat za Spectrum. Jaké rozdíly v přístupu k softballu pozorujete mezi Tempem a Spectrem? 

Tempo byl rodinný klub (Bednář Pe., Bednář Fa., Bednář Pa., Bednařík Pa., Bednařík Ra.,) bez trenéra, kterého suploval Petr "Bedla" Bednář. V době mého odchodu, už se tam nešlo posunout herně dál, já chtěl víc, tak jsem šel do Spectra. Rozdíl vidím hlavně v softu jako takovém. Hra se strašně zrychlila a nastala generační výmněna ve všech klubech. 

Když jsem přešel do Spectra, ze začátku tam byli kluci +- stejně staří, ale zhruba po 2-3 letech nastala velká generační obměna. A tito mladíci byli lační po úspěchu. Byla to generace, co měla soft ve škole, měli dostatek talentu i sebevědomí. Trenér Petr Novák driloval pole, ale pálka pořád nebyla dobrá. Spíše se zápasy vyhrávali obranou... Pak přišlo zranění Pavla Moravce a bylo potřeba změnit přístup, je potřeba nastřílet co nejvíc bodů a obrana nebyla tak podstatná. 

A největší změna přišla s Tomášem Kusým. Je to asi jediný trenér, který tě donutí udělat i v tréniku něco navíc, skočit rybu, přiblížit se k hranici svých možností. Taky se víc trénovala pálka než pole.

 

Který softballový zážitek se Vám nejvíce zadřel pod kůži ve Spectru, který v Tempu?

Spectrum = titul = když jsem byl poslední bod ve třetím zápase, odpal mezi 8-9 a oběh všech met a vítězství 

Tempo = návrat, taková ta uvolněnější atmosféra, Tempo je spíš parta kluků co si zajdou po tréniku i zápase na pivo. Vyhrávat chce každý, ale tady se to nehrotilo... I když doba se taky mění, uvidíme co přinese nová sezona :D 

 

Po loňském ofenzivním podzimním blow-outu, pracuje v přípravě tým na větší údernosti?

Podzim rozhoduje o úspěchu a neúspěchu, nemyslím že jsme hráli špatně. První zápas s Hrochy jsme měli vyhrát, ale pak už kvalita byla na jejich straně. 

Trénujeme poctivě, uvidíme na co to bude stačit.

 

Jak se těšíte na vedení pod vrstevníkem Ondrou Ročkem?

Je to nový impulz, takže těším.  

 

Kam má šanci letos mužské áčko dojít v Extralize?

Trenér říká jedině titul, ale reálně semifinále rozhodne o úspěchu a neúspěchu! 

 

Kráčí oba synové v otcových šlépějích. Mám na mysli lásku ke sportu?

Kluky vedu ke sportu, takže láska ke sportu ano, ale soft jim zatím nevnucuji. 

Starší dělá skoky do vody, a trénuje častěji než já a to už je pro mě moc vrcholový sport. Mě se líbí koncept mladšího, ten dělá atletiku a florbal, ve škole beďas a až se bude chtít pro něco vrcholově rozhodnout, bude mít všeobecnou obratnost, která se jediným sportem (a ještě jednostraně zaměřeným jako soft) od mládí nedá rozvinout. 

 

Mnohokrát děkujeme za rozhovor

 

Čeněk Švihák

Číst více...

Kadeti pod palbou

 

Stejně jako žáci, i kadeti si zahráli na náročném halovém turnaji na Joudrs. Za 24 minut jsme i stihli 7 směn! Skvělá zábava na rovném povrchu + intenzivní trénink. Ideální kombinace. Přišlo nás 13, i díky třem posilám, které zlanařil Robur. 

 

Ve skupině jsme schytali velmi silné týmy, včetně bomberů z Brodu. Ti nám sice nasypali 20 bodů (bez chyb by jich bylo možná 9...), ale jako jediní ve SKUPINĚ JSME DOKÁZALI PROLOMIT JEJICH PEVNOU OBRANU A DVAKRÁT SKÓROVAT. Nicméně ve skupině jsme se vítězství nedočkali. To přišlo až v neděli proti menším Hrochům. Vyhráli jsme 4-2 a s radostí jsme tak nastoupili do závěrečného mače o 7. místo. V něm jsme Bobrům podlehli v dohrávce 7. směny těsně 4-5... Končíme tedy osmí z 10.

 

Tým svými výkony, i když také ne bezchybnými táhli Kuba Síbrt na šortovi, Magda Kypová na dvojce a hlavně skvělý Petr Franek na trojce. Na jedničce dobře chytala mnohdy nepřesné příhozy Adéla Ondřichová. Moc se nám líbila účast dalších tří žáků Honzy, Kuby Šeny a Martina. Všichni ve vnějším chytli prudké linedrivy! Na nadhozu velmi dobře chytal nováček Michal Kraus! Na kečrovi zahrál těžké auty Adam Strahl! Velmi se nám líbilo nadšení všech nováčků. Michala, Radka a Ondry.

 

Nicméně, všechny prohraná utkání mohla vždy skončit jen velmi těsným skóre. Snad za 24 bodů může vždy triviální chyba při dvou autech, kdy místo pálky dostaneme 6 bodů... Máslo na hlavě mají všichni, i ti nejlépe hodnocení. Proč o tom píšeme. Protože náš útok má k údernosti daleko. A když nedobíháme pro body, nemůžeme pomýšlet na vítězství, když chybujeme v poli. Ale i pálka se snad zlepší. Kuba Síbrt, Jirka Matoušek a Vojtěch (byť ten často jen do vzduchu) dokáží udeřit, stejně tak Magda, ale i malý Petr, Honza či Martin. Ostatní musí na rasanci odpalů zamakat ještě více. Doufám že všichni sledovali, jak na to jdou právě Havlíčkobrodští.

 

Snad se všichni bavili a už se těší na první odpaly venku.

Číst více...

Rozhovor s veteránem P. Bednářem nejen o blížícím se startu sezóny

  • Kategorie: Novinky
  • 0

 

Náš reportér Vláďa Švihálek pro vás připravil první ze série předsezonních rozhovorů s hráči našeho áčka. Jako první stál před mikrofonem veterán a nejstarší člen týmu Petr Bednář:

 

Přestože venku vládnou tuhé mrazy, sezóna 2017 se kvapem blíží. Jak se těšíte?

„Těším. I po těch letech strávených na hřišti a v tělocvičně, mě blížící se jaro a tedy začátek sezóny pozitivně dráždí. Stále dost intezivně. Softball mám velmi rád. Nedávno jsem zrovna jel Korunovační směrem ke Kotlářce. Krásně svítilo sluníčko na to kaštanové stromořadí, vzduch byl malinko prohřátý. V takové konstelaci se mi vždy automaticky vybaví jaro a návrat na hřiště po přetrpěné zimě (v tělocvičně). Navíc útulný field na Kotlářce, resp. milé vzpomínky na první mače tam počátkem 90. let mám hluboce zažrané pod kůží. Stejně tak nedalekou Letnou. Ještě v ´92 jsme tam hráli mače Pražského přeboru juniorů. Stejně jako tisíce našich předchůdců. Asi si to nedokážeš představit, dobře odpálíš a vnější pole letělo pro míč pomalu až na koleje (smích)“

 

Kolikátá sezóna Vás čeká?

29. softbalová sezóna

 

Vzpomenete si ještě na svůj první mistrovské utkání?

Vzpomenu. Bylo to kolem 10. května 1989 v Radotíně, pod kolejema na fotbalové škváře. Znáš to tam, ne? Hráli jsme tam s kadety proti Radotínu. Na softball jsem chodil právě 3 týdny a Vlasta Brych mě postavil do levého pole. I tam jsem se párkrát proběhl až ke kolejím, když nám soupeř přepálil vnějšek. V Radotíně byly už tenkrát ranaři“

 

Jak jste se k softu dostal?

No poprvé na tzv. nultém turnusu letních táborů 1985. Tenkrát byla poslední Spartakiáda a škola končila v půlce června. A těch zbývajících 14 dní do konce června se pořádali mimořádné turnusy táborů. Byly jsme tuším od tátovi práce v Lučkovicích. Měl tam tábor Elektropřístroj Modřany. Hrál sem tam softball, hodně profíků tam tenkrát bylo, ale už si zaboha nevzpomenu, odkud byly. Nejvíc ze všeho mě fascinovalo, když někdo pořádně švihnul a pálka mu ulítla daleko mezi diváky (smích). Znáš to, v dospělém softu to není tolik vidět, ale v MLB se to párkrát za season stane.

 

Prý Vás sportovně i softballově ale velmi ovlivnil jin tábor a to Bohemácký v Ledči nad Sázavou?

Ano, zásadně. Od ´83 do 88 jsme tam se všemi sourozenci a dalšími Bohemáky (tehdy jedna z největších TJ v Praze) trávil vždy druhý turnus. Tři nádherné týdny uprostřed prázdnin. Nonstop sportování. Ráno 2x 2 hodiny, odpoledne to samé. Dokola 20 dní! Od vodních sportů, přes kolektivní, atletiku až po orientační běh. A po večeři povinný volný program, kdy jsme zase sportovali. A na louce hned vedle tábora u Sázavy (Sluneční zátoka, kde Foglar před válkou tábořil se svým oddíle – nyní je tam na něj památník). Na TÝ louce jsme hráli po večerech softball, protože táborová nářaďovna měla všechno myslitelné sportovní náčiní, tedy i známe Batosovo softballové. Mimochodem, dokážeš si představit, že nyní děti, 3 týdny bez rodičů, jen dopisy, žádné mobily, NONSTOP intezivně sportují? Od prvňáčků až po deváťáky? My byly vloni v létě s malými Tempáky a Tempařkami na soustředění a po necelých 5 dnech byly, byť statečně bojovali, notně zmoženi… Takže tam mě soft totálně uchvátil. Hrál jsem do té doby judo a basket, ale nejsem moc fyzicky asertivní, což v těchto sportech docela potřebuješ (taky jsem byl o pár kilo lehčí :-). V softu není moc fyzických kontaktů a to se mi něm také líbí.

 

A kdy jste poprvé vkročil do Tempa?

Na podzim ´88 jsem začal chodit na Gymnásium Ohradní. Když jsme se právě v srpnu ´88 vrátili z dalšího bohemáckého tábora, nadšeni ze softu, hledali jsme nějaký softový oddíl pro bráchu Pavla. Vedle ve vchodu nám soused povídá, že chodí joggovat na staré Tempo. Až tam prý nějaký hřmotný vousatý pán trénuje softballovou mládež. Tak tam brácha v září 1988 začal jako první z nás chodit. Já mezitím v prváku gymplu blíže poznal to hřmotného chlapíka a v dubnu 1989 bylo jasno. Konec basketu a softball! Začali klasické Vlastovi svérázné nezapomenutelné tréninky. Mimochodem, na dnešní mládež v jejich ostré podobě bohužel (nebo naštěstí, smích) zcela nepoužitelné. Z mnoha a mnoha důvodů. A ještě poznamenám. O Tempu jsem se něco dozvěděl i z pečlivě vedené nástěnky Krče, kterou někdo spravoval na Pavláku u zastávky. Sportovní oddíly tehdy měli právě na veřejných místech nástěnky. V dobách bez www pro malé sporty důležitý info kanál J

 

Odbočím, když tak zaníceně hovoříte, co Vás tedy na softu fascinuje?

Čistá esence atletiky. Ve velmi technické podobě. Jak rád říkám, Honza Železo tím oštěpem musí hodit co nejdál do docela široké výseče. Soft a baseballisti jejich oštěpem (míčem) musí navíc hodit přesně. A jeho spoluhráč ten „oštěp“ musí chytit, aby hod měl nějakou cenu.  A nejen chytit.  Do toho někdo sprintuje. Rovnou tedy 3 atletické disciplíny během jedné akce. Nezaměnitelné soft (base) hřiště. No a vlastně neustále „prohrávání“. Na pálce i ti nejlepší jen prohrávají. BA přes 0,500 je vzácnost. S nadhazovačem tedy víceméně stále prohráváš. Přesto tvůj tým může zvítězit. Proto Amíci uměj prohrávat, i když to není možná na první pohled znát. Mají pálkovací hry v krvi, včetně věčně neúspěšného souboje s nadhazovačem. No a právě ten souboj nadhazovač-pálkař. Kdo nezažije, nepochopí jeho kouzlo…

 

Co první zápas za muže?

Jasně. Duben 1991. Kotlářka. Sněhová přeháňka, obří vločky. Protože se po revoluci z moha důvodů skoro rozpadlo naše mužské áčko. Bylo třeba jej doplnit. Vlasta Brych nás tenkrát na jaře 1991 nekompromisně poslat do áčka. Z veteránů tehdy zbyl je Sváťa sr. (vedl tým). Jarda Cihlář, Karel Medek + Dušan Janáček a pár dalších. Doplnili jsme je mi, totální ucha. Také to stálo „zato“. Bída. No a ten zápas se klepu na lavičce jako náhradník, když v závěru mě Sváťa vyšle na pálku. Proti tehdy velmi dobrému V. Kozákovi. Dopadlo to nevalně…

 

Klíčová 90. léta tedy pro mužský softball na Tempu nezačala moc zářně?

Ano, máš pravdu. Začala bídně. Mužský tým opustili mnohé opory a doplnili jsme ho mi nezkušenci. Výsledkem byl sestup z PPM v roce 1991 (tehdy nejvyšší soutěž v ČR). A v roce 1992 jsme tak nemohli bojovat o postup do vznikající 1. ČSL. Sice jsme se dostali zpět do Přeboru, ale v roce 1993 jsme, stále velmi nezkušení a už jen se Svátou Smyslem, Márošem Bulargou a Dušanem nevybojovali flek ve vznikající 2. lize. Rázem jsme se v roce 1994 ocitli dvě soutěže od vrcholu. A zůstal jen věrný Dušan Janáček. Byl skvělý člověk, dodnes velmi lituji jeho odchodu. Bohužel to byl i dobrák, pro vedení týmu často nevhodná vlastnost. A tak jsem se ve 20 letech fakticky ujal vedení týmu. Do béčka odešel i Svata sr. a zůstaly jsme tak mladý ucha, jen Dušan nám pomáhal, s mým vedením (nezkušeným). Dva roky jsme se s PV v Přeboru rvali o postup do kvalifikace o 2.ligu. Až po třech letech v roce 1996, kdy jsme neprohráli jediný zápas sezony (mistrovský), jsme postoupili do vysněné 2.ligy. Nejstaršímu z nás bylo 23 let… Jen Pavel Bednařík byl o 4 roky starší. Hned v roce 1997, první rok v 2. lize nám až v závěru unikl postup do 2. ligy. Postoupila tehdy kvalitní Slavia Plzeň. To samé v 98, na úkor Mostu. Až v 99 jsme suvereně vyhráli 2. ligu a vrátili se po dlouhých devíti letech do 1. ligy. Spectrum tehdy v baráži smetlo tuším Meteor a rovněž postoupilo.

 

Ale to nebyl zdaleka definitivní postup?

Nebyl. Stále velmi mladí jsme hned dvakrát na počátku tisíciletí sestoupili zpět do 2. ligy. Upřímně, nebylo pro mě lehké nadhazovat, vest tým, koučovat, vést tréninky. Do toho jsme stále budovali areál. To se podepsalo na našich nevyrovnaných výkonech v tehdy velmi kvalitním a konkurenčním prostředí. Žádný jiný tým (až nyní Plzeň a před ním Most), nepřežil dva sestupy z ligy. A nedočkal se tak třetího definitivního (prozatím J) postupu.

 

Kdy se tedy výkony áčka stabilizovali?

Definitivně až v roce 2006. Vyzráli jsme a hlavně jsme se uklidnili. Jirka Brabec začal účinně nadhazovat. Po 6 letech se nám vrátil Matěj Bíža, nekompromisní posila. A jednu ze čtyř následujících sezon u nás začal hrát Patrik Kolkus, hráč, ja říkával Vlasta, par excellence a bez kompromisu na druhou. Naše tehdy už téměř 17-letá softballová anabáze tehdy vyvrcholila v roce 2007 asi největším dosavadním úspěchem, i když ne formálním bohužel... V sérii o bronz jsme porazili tehdy famózní Radotín, který neobhájil titul. Tehdy vrcholila má nadhazovačská forma. Rozhodující zápas jsem vyházel. Bohužel soupeř protestoval (že jsme nenahlásili změnu DP na postu v obraně). STK zamítla radotínský protest. Soupeř se nesmířil s verdiktem a odvolal se k Předsednictvu. To však trochu nečekaně výrok STK otočilo… To jen, abys věděl a čtenáři také, jak tenkrát oba týmy softem žili. No a my na protest odmítli nastoupit do opakovaného mače. Úsměvné… Mimochodem mail o tehdejší světového vykladače pravidel mám dodnes J

 

Zpět do čerstvé minulosti. Nešťastný závěr loňské sezóny. Podepsal se nějak na týmu?

… bída. Celý rok solidně hrajeme. Matěj s námi 3 roky dře, vymýšlí, zpestřuje tréninky, analyzuje. Líbilo se mi to. A pak v semifinále celkově vybouchneme na pálce. Jistě, Hroši byly nesnadným soupeřem, ale takový ofenzivní výbuch jsme nečekali. V sérii o bronz to samé. Smutný konec. Bohužel jsem osobně „přispěl“ měrou vrchovatou k pálkařské agónii.

 

Zpět do roku 2017. Jak jste spokojen se zimní přípravou?

Drsná, 3x týdně dřeme, nový kouč Ondra Roček se do toho pěkně opřel. Crossfit, pak pole, pak pálka. Líbí se mi to, i když jsem na svých limitech J. Ale kluci opravdu makají a poctivě trénují. Moc se mi libí poctivý přístup obou našich nadhazovačů. Mračím se ovšem nad přístupem omladiny. Chceme z mladšího konce oživit kádr, nabídli jsme to několika našim youngs, ale nějak pomalu se chlapci rozjíždí… Když vidím dřít veterány jako Kryštof nebo Pavel, je mi trochu smutno. Ale i ostatní “mladší“. I oni už jsou vlastě podle kritérií MLB veteráni (10 sezon a více). Jedou na max, ovšem ona zmíněná mládež umí na max tak možná lajkovat…

 

Posily? Něco se šušká…

Ano, již s námi trénuje velezkušený rychlík Petr Vácha. „Vrací“ se po 19 letech. Málokdo to ví, ale v 98 s námi chvilku hrál. Pak však jeden nejmenovaný hráč na soustředění trochu vyváděl. Petra to odradilo a Matěj ho zlanařil raději do Krče…

 

Cíle pro sezónu?

Jistě, rádi bychom se opět probojovali do semifinále, pošilháváme po vysněném finále (po 33 letech…) Možná ještě důležitější ale bude, sehrát se dobře s novým koučem Ondrou Ročkem. Bude to výzva. Máme po letech kouče s osobní distancí od mnoha z nás (Ondra skončil v áčku roce 2007 a hodně hráčů tedy nezná), čili nový zajímavý prvek do psychologie týmu.

 

Jak jste spokojen se stavem současného mužského fastpitche v ČR?

Za ty tři dekády, co je mi ctí být jeho součástí, jsme se dostali vysoko. Díky úsilí mnoha nadšenců. Máme krásná hřiště, někdy dokonce stadiónky. I stadióny už jsou v plánech. Ba dokonce velké softbalové arény. Stojíme těsně pod světovou špičkou. Pokud se tu vyklube pár dalších nadhazovačů, jako je teď pan Holobrádek, můžeme proniknout do špičky. Svaz nyní funguje velmi profesionálně a efektivně. Jen si nejsem jist, jestli k tomu pomohou nebo naopak na překážku nebudou neustále stoupající nároky a požadavky. Na všechno. Hřiště, organizaci, trenéry. Jsme malý sport a toto vše ubírá sil. Spousta z nás sdílí více funkcí. Rostoucí formální požadavky žerou čas. A je to jako v běžném životě. I hospodářském. Tvrdím, čím více „překážek“ (byť dobře myšlených), tím větší šance, že část z nás odradí. Demotivuje. Jak s oblibou říkám? Potřeboval Luboš Vrbenský sebe vyškoleného, svého trenéra vyškoleného, parádní hřistě, iscorera, apod., aby se stal špičkovým nadhazovačem? Odpovídám ne! Jak říkával Mike Stapleton, 4 „D“ (determination, discipline, desire, dedication) jsou potřeba. Nic víc. A 8 stejně praštěných spoluhráčů. Což není v současné době tak snadné…

 

Děkujeme za rozhovor

Mirek Švihlý

 

 

 

 

 

 

Číst více...

Žáci bojovali v hale

 

Zleva stojící: Martin Lukáš,  Jáchym Eliáš, Jan, Marek Kvaš, Venca Frýba, sedící zleva: Petr Franek, Adam Suchopar, Lucka Weinholdová

 

Žáci si zahráli na halovém turnaji na Joudrs. Byť 3x vyhráli a 3x prohráli, skončili devátí z deseti. Většina hráčů, až na Jáchyma a Petra zahájila teprve druhou softballovou sezónu. I tak bylo patrné nějaké to zlepšení. Většina chlapců konečně tvrdě pálila. Exceloval Václav, jen o vous mu třikrát "nedopadl" regulérní homerun. V poli zářila malá Lucka. Naprosto nebojácně a navíc většinou úspěšně kryla odpaly na dvojku. Hrálo se na čas, 40 minutové mače byly naprosto optimální. V sobotu nadhazoval Brába a ukázalo se, že je špičkovým pičrem. Jen 15x jsme skórovali (ve 3 mačích). V neděli nadhazoval Bedla a ukázalo se, že byl špičkovým nadhazovačem. 40x jsme skórovali ve dvou mačích! Abychom však jen nechválili: Je třeba stále pracovat na základních technických dovednostech a na tvrdých odpalech, zejména na nízké nadhozy, u kterých je to snazší, než u vysokých. Ty si mnozí nelogicky přejí, když pálí... Zamrzí rovněž vysoká neúčast na jediném turnaji za 1/2 roku... Děkujeme za výpomoc šikovnému Janovi z baseballu. I několika velmi zdatným Joudrsákům. Ten klub si zaslouží obdiv, jak umí chrlit šikovné hráče. Snad většina vydrží do dospělosti! PB

Číst více...

Termíny hracích víkendů 2017: žáci, kadeti, junioři

 

Termínová listina ČSA 2017 je na světě, zapišme si tedy hrací víkendy mládežnických lig.

 

Žáci (Franek, Kučera, Eliáš, Kvaš, Macourek, Šena, Lukáš, Schwaller, Frýba, Strýček, Weinholdová, Suchopar A., Ela)

29-30/4

13-14/5

10-11/6

24-25/6

9-10/9

30/9 - 1/10 Finálový turnaj ???

 

Kadeti (Franek, Eliáš, Kvaš, Kypová, Šena, Koubek, Matoušek, Ondřichová, Krbek, Frýba, Strahl, Síbrt, Kuhnel, Poplužník, Mekina). Kadeti, co zároveň nastupují za žáky se pravidelně vystřídají na jednotlivé kadetské turnaje. Pokud se některý žák chce účastnit všech kadetských turnajů, je vítán a je vidět, že softballem žije. Bude po sezoně odměněn novou mikinou, 3 triky, čepicí a novými kalhoty.

22-23/4 

6-7/5

3-4/6

17-18/6

23-24/9

7-8/10 Finálový turnaj ???

 

Junioři (Krbek, Strahl, Koubek, Matoušek, Síbrt, Kuhnel, Poplužník, Vosáhlo, Kyp, Strejček, Podlipský, Hai, Hervert, Pospíšil)

29-30/4 na Tempu (už je známo)

13-14/5

10-11/6

24-25/6

9-10/9

 

Dotazy na p. Brabce a mě (Petr Bednář). Rádi odpovíme.

 

Číst více...

40 let od slavné sezóny

 

Na poslední chvíli si připomeňme 40. výročí slavné sezóny 1976. Muži Tempa (v podstatě jeden velmi homogenní tým plný legendárních jmen) tehdy kralovali softballové i basebalové lize. Fotografie pochází z kroniky našeho klubu, kterou prý pečlivě vedl R. Štěpánek (ten již bohužel zesnulý, co se po něm jmenuje jarní krčský turnaj). Zapůjčena byla od Ivana Nevěřila (tehdejší STAR týmu), který onu kroniku nyní restauruje. Baseballisté nesou na hrudi symbol lišky. Legendární humorista Dandy (tehdy hráč konkurence) v kratičkém článečku z Mladé fronty. Nádhera!

Číst více...

Cubs

Výsledek obrázku pro 2016 cubs world championships 

 

Po 5 letech (pamatujete jak Texasu chyběl snad metr k autu a tím i celkovému vítězství, když Nelson Cruz těsně nechytl odpal D. Freeze v pravém poli) fantastický zápas WS a to rovnou sedmý, rozhodující. Sestřih zde:

 

http://m.mlb.com/video/v1211075283/11116-condensed-game-chccle/?game_pk=487637  

 

Silný útok Cubs na začátku. Pak se Indians chytli. Nepísklý jasný strikeout na dva auty, čehož Indians využili a na wildpitch hned dvakrát skórovali. Parádní srovnávací 2-run hr Davise s extrémně zkrácenou pálkou na dva auty v 8. směně. A znovu skvělý útok Cubs v desítce včetně skvělého leadoff opouše Zobrista. Indians v dohrávce utkání na dva auty snižují na rozdíl jediného bodu. Jednička obsazená a místo veterána Coca (byl střídán několik směn před tím) je hrobařem utkání víceméně pinch hitter Martinez, který toho moc nenahrál. Kdežto Cocovi se na pálce nejen v tomto utkání nadprůměrně dařilo. Tohle střídání jsem asi nejen já moc nepochopil, potřeboval bych vysvětlit. Může se v baseballu hráč vrátit do hry?

 

 

Číst více...

Mládež: Tělocvičny, schůze, ad.

Pro kadety, žáky a jejich rodiče zejména

 

Skončila sezóna 2016!

Ve středu 2.11. od 19:30 schůze rodičů na Tempu k sezóně 2017.

V sobotu 5.11. tradiční zazimovací brigáda na hřišti od 9:30!! Účast povinná. Navazuje cca od 12:30 tradiční závěrečný slowpitch pro všechny hrychtivé příbuzné, známé, kamarády a samozřejmě samotné hráče a hráčky.


Tréninky v tělocvičně, zima 2016/2017, listopad - 10. březen:

úterý 18 - 19:30, ZŠ Smolkova u hřiště, nadhazovači a zadáci

středa 17 - 19 h, Gymnázium Postupická na Spořilově

pátek 17 - 18:30, ZŠ Ohradní v Michli

 

Jakékoli dotazy na tel: 602 237 393

 

 

Číst více...

...čtvrtí

  • Kategorie: Novinky
  • 0

 

Ani v sérii o bronz se nám nepodařilo rozmrazit zatuhlé pálky a Žralokům jsme podlehli 0-2 na zápasy. Obrana předvedla standardní výkon, Jirka na prkně bojoval. Soupeř ale rozhodující odpaly zvládl. Ledenická akvizice Jarda Breník se jednoznačně stal mužem série. Několikrát udržel naše běžce na metách. Sám pak parádním zátahem v sedmé směně pohřbil naše šance v druhém utkání.

 

Naše schopnost stahovat body se s každým dalším utkáním od prvního semifinále snižovala a je nutné se zamyslet, jak tento PROBLÉM řešit. Zrovna tak musíme (a hlavně on sám se musí) dobře připravit Marka Josku na vypjaté chvíle na prkně. Aby mohl Jirku zastoupit a sejmout část tíhy playoff mačů z jeho beder.

 

I přes katastrofický neúspěch v sf a bronzové sérii (teprve podruhé v šesti playoff jsme neuhráli v sf a o sérii bronz jediné vítězství) stálo za to hrát. Na stole leží spousta podnětů, jak v následujících sezónách čelit těm nejlepším a jak se úspěšně rvát o příčky nejvyšší.

 

Ať žije sezóna 2017!

Číst více...

Partneři:

Hypnosis