Dva auty, jednička obsazená, začátek sedmé směny, nad Hrochy vedeme 2-1. Na pálce je Petr Kruntorád. Po foulballu a prošvihu má dva striky. 22-letý Marek Joska háže stoupák, šedo-červená Roninka pročísne vzduch a Lukáš žlutou kuli chytá! Sen mnoha generací našeho fastpitchového klubu se naplnil. Stáváme se Mistry republiky v Extralize mužů pro rok 2018! Ve finálové sérii vítězíme 3-2 na zápasy, po výsledcích 1-3, 5-2, 1-0, 2-5 a 2-1.

Co se po roce změnilo, že jsme obávaného soupeře, kterého jsme v playoff naposledy porazili v roce 2006, zvládli těsně přehrát v nováčkovské finálové roli? Poté, co nás vloni téměř totožný tým (chyběl snad jen Tomáš Jelínek) v semifinále celkem snadno přejel 3-0 na zápasy, včetně debaklu 2-13 v třetím utkání?

MAREK JOSKA

Klíčem k úspěchu, který nepřehlédl asi žádný příznivce českého fastpitche, je nadhazovač Marek Joska a jeho fantastická podzimní forma. Jaro odehrál v dobré, ale stále kolísavé formě. Pak však přišel nevídaný Markův výkon na Supercupu, který ve spolupráci s Jirkou Brabcem gradoval pěti čtvrtečními a pátečními vyřazovacími zápasy proti nejlepším hráčům Evropy a světa. Chyběl jediný povedený nadhoz a brali jsme supercupovou medaily! Osud tomu asi chtěl a šetřil si svou přízeň na říjnové finále... Čtvrtfinále viditelně unavený Marek, opět ve spolupráci s dříčem Jirkou, zvládl tak akorát. V semifinále už házel výrazně lépe, byť čelil vynikajícím ledenickým bomberům. Naštěstí se dařilo i našemu útoku, který přečíslil 12 doběhů soupeře. Pak přišlo finále. Finále proti soupeři, který vloni, ve skoro stejné sestavě, nastřílel ve 4 zápasech Ledenicím přes 25 bodů! A to si troufám tvrdit, že ledenický Jarda Breník nebyl o nic horší, než letos Marek. Nyní Marek s Jirkou povolili Brodským jen 11 bodů v pěti utkáních. Mimochodem, náš útok skóroval také jen 11x. V pěti utkáních tedy padlo 22 bodů, proti loňským 50 ve čtyřech! Džouskův skvělý výkon, zejména v game 3 (1-0) a v game 5 (2-1) byl zcela zásadní. Je úžasné, jak Marek dokázal zvládnout, byť nejmladší z nás a na nejexponovanějším postu, finálovou sérii. Zařídil 53 so z 99 autů, které bylo potřeba ve 33 finálových směnách hodit! Jirka Brabec přihodil 7 so! Nezapomenutelný výkon!

KVALITNÍ PŘÍPRAVA NA BRODSKÉ PÁLKAŘE a jejich slabší výkon oproti loňsku

Pořádný kus předzápasové video-práce (na kterou nemám mentál a tudíž ji obdivuji) odvedla trojka Lukáš Fiala, Matěj Bíža a Marek Joska. Práce nad švihy brodských. Čerpané z našich dlouholetých poznatků a aktuálních videí. Obdivuhodně, vzhledem k jejich věku, pálicí mlaďochy z Brodu se podařilo vhodnou volbou nadhozů částečně eliminovat. Byť i tak přišly tvrdé hity, kterých, přiznejme si, náš útok ani zdaleka tolik neměl! Podařilo se ale omezit hrozbu jménem Karel Kadečka (možná už letos tak trochu z obrovského návalu zápasů vyhořelý). Druhý zkušený veterán O. Dibelka na Marka letos zcela vybouchl, Kuba Holobrádek až na smrťák-blooper v game 4 také pohořel. Nebezpečný Tabaček moc nehrál, ale projít jeho linedrive do rf v GAME 5, bylo vše možná jinak. No a pak zbývá squadra několika sotva dvacetiletých mladíků, kteří nás zle potrápily. Jan Šeda a Lukáš Hospodka pálili skvěle a i ostatní mladí dokázali mety obsazovat. Podrobné statistiky obou týmů jsou velmi vyrovnané. 11-11 na body! Brodští nasbírali 15 hitů, my 19! Brodské byly, opakuji, tvrdší. Hroši dokázali vystát 15 met či trefení, my 16 (včetně ib). Brod se homerunu nedočkal (Holobrádkův itp z iscoru je pro smích všem pečlivým zapisovatelům), my za plot míč odeslali jen 1x (Karel Rozehnal v game 1). Co tedy dále rozhodlo?

CHYBY OBRANY

V tak vyrovnané sérii, s tak málo body a s tak skvělými nadhazovači Holobrádkem a Joskou, rozhodují jednotlivosti. V konkretním případě chyby obrany. Hroši jich zahráli 6, my 4. Dvě hrošské chyby byly fatální. Přehoz kečra v game 3 a vyrovnávací nechyt na jedničce v game 5. Naše chyby v game 1 a game 4 se rovněž "postarali" o výsledek. Rozhodl náš 100% výkon v posledním mači, zcela bezchybný. 100% zákroky Mikuláše (poprvé v sérii na spojce), Sváti (na trojce poprvé za život), Pavla na dvojce a Martina na jedničce doplnil již zmíněný catch Kryštofa v pravém poli. Vnější pole obou týmů mělo štěstí, za celých 5 zápasů do něj šlo minimum odpalů, které si paradoxně vynutili docela hodně chyb (více našich bohužel). Pro zázračný "sliding, diving, apod catch)" nebyla příležitost! Snad jen running catch Tabačka v game 5 v dohrávce šestky pomohl udržet skóre na 2-1 a žít dále naději do poslední brodské pálky.

ULEJVKY

Na téma ulejvky se často vyjadřuji. Hraju je rád, není nic lepšího pro útok, než když trojka neví, zdali přijde 150 km rána nebo krátkej míč (pusťte si překvapivou útočnou ulejvku ranaře Manny Machada na dva auty z LA Dodgers z víkendu). Nám ulejvky k vítěztví i ve finále znovu pomohly, brodští je skoro nehráli, vlastně nezahráli do pole ani jednu. V game 3 po trojmeťáku Cabalky bez autu následovali tři so, tuším že bez pokusu o skvíz. Podotýkám, že přesvědčit mnohé borce o potřebě (zejména) útočné ulejvky není jednoduché! U nás a asi i v Brodu.

NAŠE SLABŠÍ PÁLKA

Až na Karlův homerun v první směně a Michalovi rakety v GAME 2 jsme prakticky neodpálili ránu. Michal Holobrádek je světová třída, bez debat. (To Brodští rány měli!) Slabá pálka nalákala hroší vnější polaře dopředu a v nejméně vhodný okamžik, v rozhodujícím zápase, přišel přepal devítky trojmeťákem Pavla Štočka (mimochodem to měla být útočná lejvka).

ŠTĚSTÍ

Nám tolik chybělo, vždy obvykle v závěrech utkání v neúspěšných playoff sériích 2013, 2014, 2016 i 2017. Očividně se někde ale hromadilo a z pytle se vysypalo v sobotním pátém mači! Odpal (lindedrive) Jana Šedy na Marka Josku v sedmičce, který Marek zázračně chytl a zahrál druhý aut na vyběhlého běžce, mohl být, kdyby prošel, smrtícím úderem! O sestřelu Michala Michalem v game 2 netřeba se znovu zmiňovat...

TOUHA PO VÍTĚZSTVÍ, ZKUŠENĚJŠÍ HRÁČI, ÚNAVA?

Celé družstvo, svým projevem celý podzim, na hřišti i mimo něj, působilo týmově a dávalo najevo chuť konečně uspět. Nepřepískli jsme jaro, něco v létě naposilovali a úsilí koncentrovali do podzimu. Navíc, pokud síly obou nadhazovačů byly, bez debat vyrovnané, skrytě jsem spoléhal a doufal, že naši zkušenější (věkem) hráči (včetně 5 reprezentantů) prostě situaci ustojí lépe, než skupina brodských, sic velmi dobře technicky a dovednostně připravených mladíků. ALE MLADÍKŮ. Hroši bojovali o třetí titul v řadě, po loňském fantastickém úspěchu pouze s vlastními hráči (JEŠTĚ MLADŠÍMI - obdiv!). Možná až příliš spoléhali na svého nadhazovače, u kterého se ale mohla projevit jistá opotřebovanost po nonstop 1,5 roce na hřišti. Své mohl také hrát úspěch Karla Kadečky a právě Michala Holobrádka na severoamerickém ISC, kdy hledat motivaci pro další podzimní část sezóny mohlo být o chlup obtížnější. Mikuláš by mohl vyprávět!

Ať žije fastpitch a Mistři ČR 2018! Tempo Praha!

Petr Bednář

Finále EXL mužů rozhodne po 10 letech až pátý, poslední možný zápas série! Po sobotním one-man-show Marka Josky zvyšujeme průběžný stav finále na 2-1. V neděli ale Hippos odpoví dvěma drsnými údery, vítězí 5-2 a srovnávají na 2-2.

ZÁPAS ČÍSLO 5 ROZHODNE! Sobota 20. října od 13 h!

ALL TEMPO FANS NOW IS THE TIME! 

Povedený round-down v GAME 1 finále

Nastoupili jsme do naší první finálové série v v novodobé historii existence České softballové extraligy mužů. Soupeřem nám je loňský a předloňský Mistr Hroši z H. Brodu.

První zápas za krásného počasí na Tempu byl poznamenám naší nervozitou. Soupeř využil několika chyb v obraně a vyhrál 3-1. Za nás korigoval solidním záploťákem těsně před koncem fantasticky útočící Karel Rozehnal (2/2, hr, bb). Na Michala Holobrádka jsme se nedokázali prosadit, většina míčů končila ve vnitřním poli.

V neděli jsme nastoupili v Brodě s velkou chutí. Mocně pálící Michal Kolůch (3/3, single, double, triple) nešťastně vyřadil hned jedničce krutým a bolestivým linedrivem Michala Holobrádka. Na prkno nastoupil Jarda Muller a 4 body jsme na něj s velkým úsilím dotlačili. A protože Marek Házel velmi dobře, vítězíme poprvé v dějinách v zápase finálové série!

Finále pokračuje v sobotu 13/10 od 14 h na Tempu.

Konečně! Poprvé v historii samostatné České softballové Extraligy mužů jsme se probojovali do finále. Budeme tedy bojovat o titul Mistrů ČR. Poslední úspěch našeho klubu se datuje do roku 1984, kdy naši předchůdci (Dandy, Váňa, Petr P, Vlasta Brych a další) získali titul Přeborníka tehdy ještě ČSSR (to první S je Slovensko a to druhé S je socialistická). Postupu do vysněného finále předcházelo: Dát počátkem 90. let dohromady nadšený tým mladých uch, bez trenéra, bez kouče, jen s pomocí obětavého Dušana. Čtyři roky bojů o postup do 2. ligy. Tři roky bojů o postup do Extraligy. Dva kruté sestupy z Extraligy. Třetí postup do Extraligy (2005). Sedm neúspěšných semifinále v letech 2006-2017... Vítězné semifinále 2018! V týmu stále působí pět hráčů, kteří tuhle více než 25-letou anabázi celou prožili.

Ve finále se střetneme s Hrochy Havlíčkův Brod. Pro soupeře to bude třetí finále v řadě. Obě předchozí vyhrál. Vloni v masové přestřelce (padlo snad 50 bodů) porazil Ledenice. UŽ TEĎ SE FINÁLOVÝCH ZÁPASŮ NEMŮŽEME DOČKAT! TĚŠÍME SE!

Semifinále proti Ledenicím nebylo jednoduché, byť jsme od soupeře, drilovaného na mocný power-hitting, čekali možná větší tlak. V cestě (tomu tlaku) mu ale stáli asi dva základní faktory. Ledenice si nás, stejně jako my vloni Hrochy, měli právo, díky vítězství v základní části, vybrat. Byť si nás nakonec jen vylosovali, ukazuje se, jak mentálně ošemetné tohle právo je. Nám to vloni nevyšlo. Ledenicím letos s také ne. Jak ale Žraloci správně poznamenali před losem, oba potencionální soupeři nejevili výrazné slabiny a výběr (los) tak byl hodně těžký. Druhým a zásadním faktorem je forma naší nadhazovačské baterie. Jak říká správně nejen Matěj, soft je proti basu v tomhle až "nespravedlivý". Stačí jeden dva nadhazovači ve formě a je možno vyhrát i týdenní turnaj s několika zápasy denně. Softový nadhoz prostě tolik nezatěžuje lidské tělo, jako hod vrchem.

A Marek Joska nebyl vůbec zatížen. V sobotu jsme odcestovali do Ledenic s dvěma matchbally v kapse. Tíha utkání dopadla na oba soupeře. Nadhazovači drželi pálkaře zkrátka a rozhodla až chyba v obraně aut před koncem. Marek v utkání povolil jen 3 hity.

V neděli už jen s jedním matchballem jsme nastoupili před fantastickými tribunami v domácím prostředí. Byť soupeř ihned v jedničce, opět díky chybě obrany, zaskóroval, náš útok nečekal a v dohře jedničky zápas vlastně rozhodl. Marek soupeře k dalším bodům nepustil a mohli jsme slavit postup. Na kečrovi zaskočil Miki Klas a roli v těžkém utkání zvládl skvěle. Naopak, v sérii se velmi nedařilo ledenickým zadákům, čehož jsme významně využili. 

Marek s Jirkou nyní tvoří hodně vyladěnou nadhazovačskou dvojku. Oba mají formu, oba byli klíčem k úspěchu. Finálový soupeř Hroši je na tom ovšem úplně stejně. Bude to lítý MaM fight dvou power-pitcherů a litý JaJ fight dvou techniků. 

Jsem si jist, že finálové mače namotivují naše pálkaře k ještě lepšímu výkonu, než v semifinále a o 34 let zapovídaný titul se dravě popereme!

We played for October! We did it. Nyní je čas!

PB